Pij kávu, jez chléb...

Konečně jsme tam s Žofkou zašly -  do Kavárny Muzeum, kterou vychvaloval do nebe jeden můj bývalý kolega z Lidovek, respektive domácí chléb, který tam pečou. Básnil o něm první týdny a měsíce mého čerstvého mateřství, kdy jsem si podobné nadýmavé záležitosti raději odpírala. A teď jsem ho konečně ochutnala. Domácí chléb s olivami a sušenými rajčaty. Měl pravdu, je božský. Ovšem boží je i celá kavárna/kantýna. Ideální pro matky s dětmi.

Okolnosti, proč jsme se tam s Žofií vypravily zase tak ideální nebyly. Naší slečnu trápily v noci ze čtvrtka na pátek horečky (poprvé od narození), tudíž jsme volali o radu naší moudré doktorce. Ta měla bohužel dovolenou. Jiná paní doktorka řekla, ať raději přijedeme, že nás čeká víkend a ať raději přivezeme moč (záludný úkol, zvlášť pak u dítěte, které ještě nechodí na nočník). Byť jsem se domnívala, že se jedná o teploty spojené s růstem zubů, naložila jsem Žofku do kočáru a strávily jsme asi hodinu a půl v čekárně!!! Přepečlivá paní doktorka řekla, že se ji v moči něco nelíbí (obává se zánětu močových cest) a raději vzorek pošleme do laboratoře - rozuměj, já s Žofkou dovezu moč do laboratoře ve Washingtonově ulici. Že já se na to nevykašlala!. Dítě krom teplot nevykazovalo žádné známky nemoci - na doktorku i sestru se usmívalo a vůbec hýřilo energií.

Zkumavku s močí jsme tedy dovezly do laboratoře a přepadl nás hlad. Zamířily jsme proto do již zmíněné Kavárny Muzeum, kde jsme nakonec strávily příjemné chvilky. Po ranním maratonu praktický lékař - lékárna - laboratoř, musím říct, že zaslouženě.

Název kavárna je poněkud zavádějící, spíš se jedná o prostornou jídelnu se zajímavým designem a grafickými prvky. Jako jídelna i funguje. Na začátku dlouhého pultu si vezmete tác a příbor, nalijete si polévku a objednáte jídlo, pak se plynule přesunete ke kase. Já si pochutnala na hotovce - hovězím vývaru a kuřecím steaku s rokfórovou omáčkou a americkými bramborami - to vše za příjemných 89 korun. Žofka snědla půl skleničky boloňských špaget.

Kromě hotových jídel v kavárně nabízejí i stálá jídla, především pak domácí hamburgery. Objednat si můžete i obložený domácí chléb (viděla jsem u vedlejšího stolu a vypadal moc pěkně). Nebo si ho jako my odnést zabalený domů. Bochník vás vyjde sice na nějakých padesát korun, ale stojí za to. Na chléb si můžete třeba namazat i domácí pomazánku, kterou tu také nabízejí - třeba lučinovou, tuňákovou či bůčkovou.

V kavárně myslí i na děti, kromě jídelních židliček a dětského koutku, mají i dětské menu. Sice nikterak pestré - toast, kuřecí řízek a hranolky, zmrzlina, kakao, ale na děti myslí. Za zmínku stojí i domácí limonády a skvělá káva z pražírny Doubleshot. Hned jsem obdržela zákaznickou kartičku "pij kávu, jez chléb", což je heslo celého podniku, se dvěma razítky. Za šest razítek získáte kávu zdarma.

Žofce se tu taky moc líbilo, dokonce se ani nedokázala soustředit na jídlo a pořád se rozhlížela. Takže u nás dobrý. Tahle kavárna si nás prostě získala.